Tchajwanská studentka Guan-Yu Lin se letos stala vítězkou 12. ročníku Ceny Susanny Roth, která je určena začínajícím překladatelům a překladatelkám z češtiny do 40 let. K češtině se dostala během studia slavistiky na National Chengchi University (NCCU) a dnes pokračuje v magisterském studiu bohemistiky na Univerzitě Karlově v Praze. V rozhovoru hovoří o své cestě k českému jazyku a literatuře, o tom, jak se jí překládala ukázka z knihy Eliho Beneše, jaké výzvy přináší překlad mezi češtinou a čínštinou a co jí přinesl program pro vítěze v Česku.
Jak jste se s češtinou poprvé setkala a co vás motivovalo se jí věnovat dál?
S češtinou jsem se poprvé setkala při studiu na katedře slovanských jazyků a literatur. Zapsala jsem si předmět s názvem „Úvod do českých studií“ a kultura této krásné země mě velmi rychle nadchla. Věřím, že jazyk je klíčem k hlubšímu poznání země a její kultury, a právě proto se chci česky učit dál.
Byla jste někdy v České republice ještě předtím, než jste vyhrála tuto soutěž?
Ano, v České republice jsem už byla několikrát. Poprvé jsem sem přijela v roce 2023 na Letní školu slovanských studií na Univerzitě Karlově. Teď studuji v magisterském programu na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících na Univerzitě Karlově.
Jak jste se dozvěděla o Ceně Susanny Roth a proč jste se rozhodla letos do soutěže přihlásit?
O Ceně Susanny Roth jsem se poprvé dozvěděla od profesorů češtiny na NCCU a také z webových stránek a sociálních sítí Českého centra. Přihlásila jsem se, protože to byla skvělá příležitost procvičit si překladatelské dovednosti a seznámit se s novým českým románem. Překlad pro mě není jen o slovech, ale také o tom, jak předat emoce, myšlenky a kulturní kontext. Týdenní program mi navíc umožnil setkat se s lidmi z celého světa, kteří mají stejně jako já rádi český jazyk a literaturu.
Letošním úkolem bylo přeložit ukázku z nejnovější knihy Eliho Beneše „Všechno bude super“, která propojuje příběh muže procházejícího krizí středního věku s tématy moderních problémů, včetně obav z nástupu umělé inteligence. Jaká byla vaše reakce, když jste ukázku poprvé četla?
Tato ukázka mi připomněla některé tchajwanské seriály, knihy a podcasty. Také lidé na Tchaj-wanu se potýkají s podobnými problémy a často o nich mluví. Ukazuje to, že jde o společné téma, kterému čelí lidé v různých částech světa. V ukázce vidíme vnitřní boj hlavního hrdiny, ale zároveň mu psaní stále přináší radost. Jeho rodina pro něj zůstává bezpečným přístavem a každý den mu přináší pocit tepla a bezpečí.
Čeština a čínština jsou z hlediska struktury jazyka velmi odlišné. Narazila jste při překladu na nějaký problém, který je pro tuto dvojici jazyků typický a pro který jste musela najít vlastní řešení?
Doslovný překlad z češtiny do čínštiny většinou zní nepřirozeně. Proto si nejdřív vytvořím vlastní překlad a potom na internetu hledám čínská synonyma a výrazy, abych našla co nejpřirozenější a nejvhodnější řešení, kterému budou čtenáři dobře rozumět.
V rámci programu pro vítěze soutěže jste strávila několik dní v Praze a Hradci Králové a měla jste možnost setkat se s Elim Benešem, autorem textu, který jste překládala. Když se ohlédnete za tímto programem v Česku, co se vám nejvíce líbilo?
Moc jsem si užila povídání s ostatními laureáty soutěže během oficiálního programu i ve volném čase. Na překladatelském semináři jsme sdíleli své zkušenosti a mluvili o zvláštnostech našich mateřských jazyků. Bylo zajímavé vidět, že stejnou větu někdy překládáme úplně odlišným způsobem.
V Hradci Králové jsem také poznala další lidi, kteří se zajímají o českou literaturu a kulturu, což pro mě bylo velmi příjemné. Město jsem navštívila poprvé a díky exkurzi, kterou připravili místní, jsem ho mohla poznat mnohem lépe.
Chtěla byste se literárnímu překladu věnovat i do budoucna? Je nějaký autor nebo kniha, které byste si jednou přála přeložit?
Chtěla bych se i dál věnovat literárnímu překladu, protože mě to moc baví. Mám ráda díla Karla Čapka a Ivana Klímy a jednou bych je velmi ráda překládala. Zajímají mě také české dětské příběhy a komiksy, protože si myslím, že by mohly oslovit i tchajwanské čtenáře.
